Když ti přede dveřma řvou lvi a tygři

Je noc. Něco tě vzbudilo. Tvůj prehistoricky naprogramovanej mozek něco zaslechl i když jsi spal. 

Někdo / něco je venku.
Zaposloucháš se. Sedneš si na postel a soustředíš se.
Jo! Něco tam venku je!

Dojdeš do obýváku, vybavíš se koštětem, a opatrně jdeš ke dveřím.
A zase se zaposloucháš.
Slyšíš někoho / něco chodit podél dveří.
Všude je tma, 2 hodiny ráno. Naprostý ticho kromě rytmicky se opakujícího šramotu jako kdyby někdo tahal něco těžkýho po podlaze.

Opatrně – se zatajeným dechem – se plížíš ke dveřím. Ani nedutáš.
A pak se odvážíš letmo nakouknout do kukátka…
…
…

Jestli sis maličko představoval, co jsem popisoval, odehrála se v tobě celá řada věcí.
Pravděpodobně se ti trochu zrychlil tep. Kdyby to někdo měřil, zúžily se ti zorničky. Možná se ti maličko zapotily ruce. Zvýšilo se napětí ve svalech.
Jinak řečeno, tvůj mozek se připravil na možný boj a nebo nutnost útěku.
Jenom tím, že sis něco četl!

Co se tím snažím ukázat je to, že pro naše vnitřní prostředí není rozdíl mezi tím, jestli se něco děje doopravdy a nebo jestli si to jenom představujeme.
Naše mozky a těla na to reagujou úplně stejně.
Takže si představ, co se ti asi může dít v těle, když jdeš na rande s manželkou s tím, že se ti v hlavě honí myšlenky na téma „Snad se zase neudělám moc brzo“. 

Tvýmu mozku je úplně jedno, jestli si děláš stres sám a nebo jestli máš tygra přede dveřma. Prostě jede podle jednoduchýho vzorečku: stres = spustím stresovou reakci.
A když v těle běží stresová reakce, není to podle mozku příhodná chvíle na parádního a dlouhotrvajícího tvrďáka ani na dlouhý hrátky s milenkou.
Rychle předat genetickej materiál a alou do bezpečí. Jsou tam přece ty tygři…

Takže tvůj mozek se ti snaží zachránit život před situací, která neexistuje, ale která zase do budoucna bude působit víc stresu… na základě kterýho se tě bude zase mozek snažit zachránit.
Takže bacha! Na! Stres!
V klidu, kámo!

Protože když nebudeš (v klidu), tak budeš (v cukuletu).
Ale jenom tohle uvědomění bohužel nestačí, aby se člověk uvolnil a přepnul a začal si všechno jenom a jenom uvolněně užívat.

Postupnými kroky, tím, jak získáváš nový porozumění svýmu tělu, tomu, jak funguje a jak funguje pánevní dno a dech a soustředění a uvolnění svalů… tak se naučíš líp ovládat a tím se budeš líp uvolňovat a budeš mít lepší sebedůvěru.

Přesně těmi kroky tě provedu tady>