O nespravedlivém $exu a nejskvělejším $exu

Včera dopo mě pro svůj podcast / blog zpovídala česká Carrie Bradshaw (Teď se ukáže pravda o tom, kdo z chlapů tajně koukal na Sex ve městě 😉), Hanka Vacková.
Mluvili jsme spolu přes 2 hodiny, bavili jsme se o všech věcech kolem sexu a vyměňovali si postřehy z praxe – ne jako kdo komu kam čím a tak, ale když se potkáváme s lidmi, řešíme s nimi různý pohledy, problémy a tak.
A Hanka se mě v jednu chvíli s trochou nadsázky zeptala:

„Není ten sex trochu nefér?“

Bavili jsme se zrovna o tom, že chlap, když chce, zvládne to i do minuty (někdy tedy i když nechce) a žena potřebuje v průměru kolem 20 minut.
Že spousta chlapů si ani neuvědomuje, co jejich ženy potřebují, chtějí… a tak jim to nemůžou dávat.
Přemýšlel jsem o tom a i s odstupem dne si myslím to stejné.
Sex není nefér – za předpokladu, že fungujeme tak, jak můžeme. Když naplňujeme svůj sexuální potenciál.
Tahle odpověď přináš nutně další otázku:

Jak vypadá plně žitý sexuální potenciál?

A to je otázka za sto bodů. Kdy ses na ní ptal?
Koučové, motivační řečníci, mistři efektivity a vesměs úspěšní lidé říkají, že dobrá řešení přichází jako odpovědi na dobré otázky.
Proto se zamysli. Kdy naposledy ses zamýšlel nad tím, jak vypadá naprosto úplně dokonale naplněný potenciál v sexu?
Nemyslím tím tu představu alá já a 6 holek na hotelovým pokoji… ale přemýšlení o tom, co všechno nám sex může dát?

Kdybychom se totiž na tuhle otázku častěji ptali, muselo by nám být jasný, že to, co máme za normální, správný, možný,… je jenom zlomeček toho obrovskýho bohatství, ke kterýmu ale většina z nás nemá přístup.
Jsem přesvědčenej, že kdybychom v našich partnerstvích zažívali víc z toho, co sex umožňuje, zmizela by velká část problémů v partnerstvích a tím i nutně množství rozvodů.
Zkus se zamyslet, jak by ovlivnilo tvůj vztah s manželkou / partnerkou, kdybyste:

❤️ se dokázali spolu naprosto otevřít, být spolu skutečně zranitelní, skutečně nazí a sdíleli spolu v intimním spojení úplně všechno;
❤️ spolu na chvíli splynuli do světla, do něčeho většího než vy;
❤️ se promilovali do „místa“, ve kterém byste oba zmizeli a bylo by tam jenom přijetí, láska, klid,…

Jak moc důležitá by po takovém prožitku byla neuklizená kuchyně, zapomenutý nákup, nepřivrtaná polička?
O kolik snadněji by se říkalo „Promiň.“? O kolik víc chuti bys měl do přivrtání poličky, kterou už měsíc slibuješ? O kolik víc tolerance a pochopení bys v sobě nacházel?
I když jsi možná ještě nezažil ty skoro až duchovní zážitky, o kterých píšu… možná ti intuice napovídá, že by po nich běžný život a běžné třecí plochy, které nevyhnutelně všichni ve vztazích máme… byly snesitelnější.
Známe totiž podobné stavy ze začátků vztahů. Když jsme zamilovaní, svět je barevnější, zářivější, lidé hodnější, chutě chuťnější…
To nám do života dává láska, otevřené srdce. Nic víc.

A já jsem přesvědčený, že v podobném stavu se můžeme udržovat průběžně, pokud se o to budeme snažit.
Že ten stav, kdy máme pocit, že se vznášíme na obláčku, nemusí zmizet po 6 až 36 měsících, jak říká lidová moudrost, ale že vztah může zrát jako víno.
A milování (ne šu.ání) k tomu může velmi přispět.
V takovou chvíli nebude sex nefér. Protože bude super pro oba.

Tak o tohle hrajeme, o tohle přicházíme pornem, vynucováním si sexu a „spotřebním“ sexem.
Ptej se na otázku jak vypadá tvůj naplněný sexuální potenciál a jak vypadají vaše prožitky s partnerkou…
A jestli se tyhle dvě představy liší, možná je na čase začít dělat něco jinak než doteď.
Třeba můžeš zkusit odhalit, jak se u tebe projevuje UMĚNÍ MILOVAT>