Jak zvládnout rozchod?

V životě existuje jen málo věcí, které nám dokáží způsobit takovou bolest a tak zatřást naším světem jako rozchod s někým, na kom ti záleží, s někým, koho miluješ. Ať už vztah ukončuješ, nebo jsi to ty, od koho někdo odešel, pravděpodobně je před tebou pár náročných týdnů a měsíců.

V tomhle článku se podíváme na rozchody obecně, v dalších článcích potom probereme „dos and don’ts“ – co dělat a co nedělat.

Jak se to vlastně stalo? Lhal sis? Snažil si se nevidět? Nebo tě rozchod překvapil, jak rána z nebe? Možná si už měsíce či dokonce roky věděl, že se to musí stát… Možná jste se rozešli v dobrém, možná tam byly emoce, křik, létající nádobí.. ať tak či tak, rozchod přináší velmi náročné období, je to konec jedné epochy tvého života, ale zároveň začátek nové!

Proč rozchody bolí?

Existuje celá řada důvodů a k nim zajímavých studií. Našel jsem výsledky ze dvou: jedna studie dokládá, že sociální odmítnutí, přetrhání vazeb, aktivuje stejná centra v mozku jako fyzická bolest. Druhá si zase všímá, že ve fázi rozchodu mají lidé v mozku aktivní stejná centra, která se aktivují ve fázi „absťáku“ při odvykání drogám. Takže slovy dlaždiče: Není se čemu divit, že to tak kur*vsky bolí. Tvůj mozek, celá tvoje bytost bolí.

Pro chlapa je tohle období možná ještě náročnější – navzdory mýtům, že pro chlapy jsou rozchody snadnější než pro ženy, daleko větší procento mužů má sebevražedné nebo sebedestruktivní sklony než ženy. Osobně si to vysvětluju tak, že pro ženy je společensky jaksi přijatelnější plakat, být zničená. Ale pro chlapa? Stále pořád platí, že chlap má být silný, stoický… takže aby se chlap hroutil „jenom“ kvůli ženský? Takže se jako muži snažíme mít pod kontrolou naše emoce, což většinou znamená, že se je snažíme stůj co stůj potlačovat, necítit. Tohle je – sice častá, ale přesto neméně vážná – chyba. Výsledkem takového chování není síla, ale naopak život pod nevědomým vlivem bolesti a nepříjemných emocí, které zdánlivě nahodile vybublávají ve formě depresí, návalů úzkosti nebo výbuchů agresivity.

Cítit naše emoce, zejména ty nepříjemné, to je skutečná známka síly a vnitřní zralosti.

Není dost dobře možné napsat podrobný manuál, který by popsal všechny možné eventuality a pochody. Spíš se budu snažit načrtnout cestu k normálnímu fungování a určité milníky na cestě.

První, co ti tady chci říct je: Bude to dobrý, kámo! Bude to bolet, ale bude to dobrý.

Prožívej a ciť!

Jak už jsem psal, tradiční doporučení, která jako muži dostáváme, směřují k tomu, abychom nic necítili. „Vzmuž se!“ , „Pochlap se!“ nebo ještě podpůrnější „Nebuď bačkora!“ nám jasně ukazují, jak se pozná pravý muž. Pravý muž je v tomhle pojetí neprůstřelnej tvrďák, kterýho se nic nedotkne. To, že má pan Železňák často deprese a asi 8x pravděpodobněji dostane infarkt než průměrná žena už nevidíme…

Co tedy dělat, když nás zaplavují pocity smutku, zmaru, zoufalství?

Přijmi to. Nebude to zábava, asi to dokonce ani nebude moc příjemné, ale uvědomit si a uznat, co cítíš, dovolit si prožít tyhle nepříjemné emoce, je základ uzdravení se. V angličtině je krásné spojení „Feel it to heal it.“ – Ciť to, abys to uzdravil.

I když to vypadá jako samozřejmost, snaž se pochopit, procítit, co je za tím. Že se cítíš blbě, je jasný. Ale jak blbě? Proč? Cítíš se podvedený? Zklamaný? Opuštěný? Zrazený? Cítíš vinu nebo stud? Tenhle krok je o tom, aby sis uvědomil, co skutečně cítíš a abys to zkusil co nejvíc vědomě skutečně prožít. Pokud se cítíš opuštěný, dej si svolení cítit se sám. Proč si myslíš, že to tak je? Když budeš naslouchat svému nitru, svým emocím, můžeš být překvapený, co všechno se o sobě dozvíš.

Vypsat se z toho může být překvapivě účinná metoda, jak si pocity zvědomit.

Neméně důležitý krok říká:

Nevrhej se do drog!
(tím se myslí i sex a práce)

K nějakým zdravým rozptýlením se dostaneme, ale nejdřív chci, aby sis uvědomil, že tohle instinktivní chování je ve skutečnosti destruktivní a prodlouží celý proces hojení.

Tím nemám na mysli, když se bezprostředně v tom šoku opiješ, zajdeš si do baru / klubu s partou… o čem tady píšu jsou spíš týdny a měsíce, kdy se člověk snaží zakrýt bolest – drogami, alkoholem, prací, každý den jinou milenkou z tinderu, kdy světu a sobě dokazuje, jak je v pohodě…

Tohle chování vede jen k prohlubování odcizení se sám sobě. Alkohol, drogy, sex, vrhnout se do práce… to všechno ti nabízí krátkodobě úlevu, ale dlouhodobě ti ubližují.

Proto zapřemýšlej i nad pomocí od profesionálů:

Najdi si terapeuta nebo kouče.

S člověkem, který je k tomu vyškolený, si můžeš uvědomit spoustu souvislostí, které nevnímáš, můžeš najít způsoby, jak zdravě vyventilovat bolest, kterou cítíš. Najdi si člověka, kterému můžeš důvěřovat – je prima mít kamarády, se kterými si můžeš popovídat, ale nestrannost a výcvik dává terapeutům nástroje, ke kterým nemá přístup každý člověk.

Pokud si to můžeš dovolit finančně a časově, spolupráce s kvalifikovaným člověkem může výrazně zkrátit tvůj proces dávání se dohromady.

Pokud terapie nebo koučing opravdu, ale opravdu není tvůj šálek kávy, přesto si zkus najít někoho, kdo není v tvém nejužším kruhu přátel, s kým můžeš promluvit. Ze zkušenosti vím, že blízcí přátelé jsou většinou ochotní pomoct a poradit, ale ne vždy nabízejí kvalifikované rady, i když jsou dobře zamýšlené. A tohle je obecné pravidlo – každou radu, kterou ti kdokoliv dává, vždy ber jako radu – ne dogma, ne něco, co bys měl určitě udělat. Měj na paměti, že v téhle době jsi zranitelný a proto možná i snadněji ovlivnitelný. Pokud se ti nějaká rada nebude zdát, prostě to nedělej.

Nesnaž se získat ex zpět

Desítky romantických komedií do nás často zasadily názor, že v podstatě každý rozchod se dá odvrátit nějakým nekonečně romantickým gestem. Většinou ale nežijeme v romantických komediích.

Možná se k sobě někdy v budoucnu můžete vrátit, možná že ne. Ale případné romantické gesto tomu nepomůže ani v nejmenším – pokud svojí ex pošleš puget růží, nebo armádu štěňátek s Dej mi ještě šanci na obojku, budeš pravděpodobně působit dost zoufale. To nechceš. I když je to těžké, vnímej tohle období jako čas pro sebe.

Nic, co uděláš, žádné gesto, není dost – je to vlastně jen úhybný manévr, kterým vědomě či ne schováváme fakt, že jsme nepochopili, co bylo ve vztahu špatně, co nefungovalo.

Většina vztahů se rozpadá z těchto důvodů:

1. problém v komunikaci a naplňování si vzájemných potřeb,
2. nepečování o vztah, o polaritu, z partnerů se stanou spolubydlící
3. rozdíl v hodnotách a světonázoru do té míry, že je vztah zdrojem třenic a bojů

Žádný z těch důvodů neodčaruje ani 1000 růží.

Takže, co můžeš dělat? V obou případech, tedy v situaci, kdy má ještě existovat nějaká společná budoucnost i v případě, že ta budoucnost neexistuje, je nutné období introspekce a sebepéče. Opečuj se, prozkoumej, co nefungovalo, čím jsi k tomu přispěl ty, pouč se, co z toho pro tebe plyne do budoucna. Chci to změnit? Nebo chci hledat někoho, kdo to má podobně?

Připrav se, že je potřeba práce na sobě. Ale ta ti přinese pozitivní změny do života, které uplatníš v lépe postaveném stavu s původní partnerkou, nebo ve vztahu novém.

Takže, co dělat prakticky teď?

Omez kontakt. Nekontroluj ji na sítích.

Jakmile budeš schopný zprocesovat, že jste opravdu od sebe, první úkol je nelít olej do ohně, tzn. vyvarovat se kontaktu na sociálních sítích. Nechceš vidět posty o nových začátcích, o svobodě, nebo případně fotky výletu s někým novým.

Snaž se vyhýbat projíždění jejích profilů… ale pokud to nezvládneš, nevyčítej si to. Vzpomeň na studii z úvodu, někde jsou rozchody podobné léčbě závislosti. Když už máš pocit, že se musíš podívat, zkus to dělat s rozmyslem a nejprve se zeptej sám sebe na otázku: Pokud bych tam viděl něco, co opravdu nechci, jsem to teď schopný unést? Budu schopný reagovat tak, jak potřebuji?

Cesta ven

Rozchod je jedna z nejvíc osobních věcí, ale zároveň má určité univerzální principy – a jedním z nich je fakt, že každé zpřetrhání vazeb, ať už vztahu nebo atomového jádra, nese velké uvolnění spoutané energie. Možná na tu myšlenku nejsi teď ještě připravený, což je v pořádku, ale zkus si ji zapamatovat na později:

Uvolněná energie z rozchodu nabízí obrovskou příležitost posunout se ve tvém životě někam dál. Udělat změnu, radikální posun. Máš velké množství uvolněné energie, můžeš růst!

Když překonáš ten prvotní šok, zamysli se nad tím, co jsi odkládal na později, na co jsi se nesoustředil. Možná se chceš naučit něco nového, možná chceš začít chodit cvičit, možná chceš zhubnout nebo posunout svoji kariéru… prostě využij potenciálu změny, která už v tvém životě je.

S rozchodem často bývá spojená krize identity – kdo jsem, kam jdu, jaké jsou mé cíle? Tohle ale neznamená nutně něco špatného. Máš možnost znovu se objevit, redefinovat se, najít nový směr tvého života.

Můžeš tedy tuhle kolosální energii využít, nebo promarnit. Co bys raději?

Uvědom si, co ti fungovalo a co ne

Dej si na čas. Až budeš ready, podívej se na svůj bývalý vztah. Co fungovalo a co ne? Použij svůj rozpadlý vztah k tomu, aby ses naučil být lepší ve vztazích. Ať už tvoje ex byla opravdu šílená, nebo ty jsi byl šíleně sobecký, oboje jsou důležité informace, se kterými můžeš nakládat a zajistit, aby se stejné situace neopakovaly v budoucnu.

Tvoje budoucí já (a tvoje budoucí partnerka) ti za tenhle krok poděkují.

… a pak přestaň!

Od určité chvíle se zdravá analýza minulosti muže zvrhnout do obsesivního týrání se minulostí – Co kdybych býval udělal tohle? Neřekl tohle? Byl tam a nebyl tamhle? …?

I tohle je normální a patří to k rozchodům. I tady buď k sobě vlídný, když se občas zacyklíš v nějakém obsesivním kolečku. Ale nedopřávej si ho často, když se při něm přistihneš, zastav. Řekni si silné STOP. Zkus třeba jen napočítat od 5 do 1. Zapneš jiné obvody v hlavě a najednou přerušíš tok myšlenek. Pokud máš v tu chvíli možnost, můžeš jít udělat něco, co tě baví.

Běž si zaběhat, dej si pizzu, pusť si film… Udělej cokoliv, aby ses vytáhl z toho nekonečného přemítání o rozchodu a vztahu, který už není.

Uvědom si, že jsi volný, což znamená, že máš možnost a čas věnovat se věcem, které jsou pro tebe důležité a příjemné.

Spoj se s přáteli

Běžně netrávíme s přáteli tolik času, když jsme ve vztahu, jako když ve vztahu nejsme. To je normální. Ale když jsi nově singl, můžeš to využít i k tomu, že se postaráš o jiné vztahy, které máš. Přátelé, rodina, tvůj kruh nejbližších, které máš ve svém životě děj se co děj.

Udělej si nějaké nové vzpomínky: navštiv nová místa, dopřej si dobré jídlo, zajeď si na výlet do hor, …

Dopřej si nějaký čas jen pro sebe – to proto, abys začal cítit, kdo přesně ten „ty“ je, kým chceš, aby byl.

To dáš!

Konec společné cesty s někým, s kým jsi byl dlouho (nebo třeba ne dlouho, ale intenzivně), s kým sis myslel, že zůstaneš, je bolavý a téhle části se nedá vyhnout. Čím dříve to pochopíš, čím dříve budeš schopný smířit se s bolestí, tím dříve se uzdravíš.

Nezapomínej na svého nejdůležitějšího člověka na světě – sebe. Zdravé sobectví je skvělá věc, nepodceňuj proto svůj vztah se sebou, péči o sebe. Tolik vztahu je o dvou individuích, kteří se mají stát jednotkou, že opačný proces, kdy se část jednotky stává zase individuem, trvá nějaký čas… je to proces.

Ale skutečnost je taková: DOSTANEŠ se z toho a BUDEŠ vědomější, lepší verzí sebe sama. To je nevyhnutelné. Bude to někdy těžké, ale máš příležitost najít způsoby, jak nejen přežívat, ale i zrát a užívat si, co k tobě už teď přichází.