Prohlášení úvodem
Na začátek chci říct, že miluju ženy. Myslím, že ženy jsou to nejlepší na lidstvu. Tenhle článek nikoho nezesměšňuje. Píšu v něm s nadsázkou o tom, že to, že lidstvo přežilo Adama a Evu je nesporný důkaz faktu, že protiklady se přitahují. Píšu v něm o extrémně mužském muži a extrémně ženské ženě. Jako takoví jsou trochu karikatury. Zároveň je to taky článek ze života. To ano. Ale, samozřejmě, s ohledem na to, že se chci dožít stáří a ještě někdy zažít milování se ženou, musím napsat úvodem, že všechny situace a všechny příklady a osoby v článku jsou jen a pouze výplodem mojí fantazie.
Poznatky ze života (jiných lidí, rozhodně ne mého 🙂 )
My muži dost často vnímáme svět systematicky. Černá. Bílá. Maximálně šedivá. Ženy rozeznávají podle všeho minimálně 50 odstínů šedi.. Svět pro typickou ženu není světem oddělených sfér, oddělených škatulek, vztahů, povinností. Pro ženu všechno se vším souvisí. Například to, že na tebe tvoje žena křičí, protože jsi nekoupil cestou z práce brambory, nemá skoro nikdy nic společného ani s bramborami, ani cestou z práce, ani s tím, že jsi je nekoupil. Výrazně pravděpodobnější důvod je, že si myslí, že jí nemiluješ, nemyslel jsi na ní. Nebo proto, že se jí nepovedlo zaparkovat před domem, „…protože tam je ta debilní jednosměrka a protože mluvila na telefonu s Terezou z práce a tak přejela poslední místo, který tam bylo a nemohla zacouvat, protože za ní jel ten nesnesitelnej chlap s jeepem od naproti, co má toho ohavnýho psa, kterýho Žeryk nesnáší a musela jet o 2 bloky dál a jít až k baráku (s taškou s bramborama) v lodičkách, který měla kvůli tý důležitý prezentaci, o který ti řikala včera, která stejně nakonec nebyla!“ Nebo protože ztratila svojí oblíbenou naušnici po babičce… na tom konkrétním důvodu moc nesejde. Důležité ponaučení je to, že ženy neříkají pravdu.
Neříkám, že ženy lžou! Ale pokud jsi jako já, tak když ti někdo (a když píšu někdo, myslím žena, protože chlap ti neřekne, že ho něco trápí, pokud to není tchýně nebo rakovina) říká, že se cítí špatně protože „A“, tak se snažíš vyřešit „A“. Dvojnásobná chyba!!! Protože když ti žena říká, že jí trápí „A“, vůbec jí netrápí „A“! A vůbec nechce, abys něco vyřešil! Prostě ti říká, že chce, abys ji objal, řekl, že jí miluješ a že všechno bude v pořádku. Možná se ani netrápí. A už vůbec ne kvůli „A“. „A“ je prostě jen první věc, co jí přišla na mysl. Ona tomu třeba i sama věří. Ale to nic neznamená. Za pár chvilek si bude myslet zase úplně něco jiného a věřit úplně něčemu jinému.
Takže první a nejdůležitější ponaučení: Nikdy nevěř tomu, co ti žena říká! Chápu obtížnost tohohle zadání, ale je to ještě maličko těžší – namísto toho se totiž Zkus vcítit a pochopit pocit nebo emoci, kterou se snaží vyjadřit. To je totiž, o co jde! A podle toho pak můžeš i správně reagovat. Ne radit. To nikdy. Pokud se tedy vyloženě neptá a neprosí o radu, tam je to tak 50-50, že opravdu chce, abys jí poradil, co má dělat.
Pro ženy: když muž říká „Chci A“, tak to znamená, že chce „A“.
Druhý zásadní poznatek je tento: Žena dělá všechno, jen aby zkoušela, že ji miluješ a že jsi silný a přítomný. Tenhle poznatek jde ruku v ruce s prvním. Dá se z něj odvodit, že žena je často schopná říct nebo udělat cokoliv, jenom aby si ověřila, že takovou situaci zvládneš. Možná proto se říká, že žena je cesta k Bohu – život s ní nás vede k tomu, abychom byli neustále bdělí, pozorní a připojení. Abychom nelpěli na věcech a uvědomovali si, co je pro nás opravdu důležité. Neříkám tím, že ti třeba tvoje žena schválně přebarví oblíbenou bílou košili, kterou vypere se svým oblíbeným červeným pyžámkem („Ups, asi se mi tam nějak připletlo..“) nebo vyhodí tvoje „jetý a děravý“ ale pořád ještě skvělý triko do posilovny.
Tyhle věci se prostě dějí mimo její a stoprocentně i tvojí kontrolu. V takové situaci se můžeš buď instiktivně rozčílit a nějak ji potrestat – buď otevřeně tím, že budeš agresivní, takže budeš křičet nebo vyčítat, anebo skrytě, vnitřně a tak se zavřeš a budeš jízlivý nebo protivný. A nebo se uvolníš, po vzoru alchymistů přeměníš vztek v energii a nepotlačíš ji, ale uvolníš, takže se buď zasměješ nebo ji použiješ k popřemýšlení o tom, proč ti záleží víc na oblečení než na tom, že se spolu cítíte dobře. Žena chce spíš muže, který je silný a dokáže zvolit poslední variantu. Otázka je, jakým mužem chceš být ty.
Silný muž zvládá silnou ženu. Silná žena není Rambo v sukni – někdy taky jo, dokáže být super výkonná a i třeba vydělávat ranec, ale i silná žena pláče, má emoce, vzteká se a je občas chaotická. Slabý muž ji nezvládne, nemá dost síly ustát všechen ten chaos, emoce, slzy… proto jí musí dořvat, nebo jinak potlačit její projevy, aby měl klid. Silný muž jí na místo toho dá podporu, prostor být, kým potřebuje být a lásku. No a my obyčejní smrtelníci oscilujeme někde mezi. Ale určitě vím, kým chci být já a o co se chci snažit.
Nová kniha pro každého muže