Žijeme v době, která nás účí myslet si, že můžeme být šťastní, pouze pokud jsme vyjímeční. Ba co víc, pokud jsme vyjímeční určitým způsobem. Vyjímeční znamená v naší kultuře bohatí & slavní. Ale to je také trochu problém, protože jako společnost oslavujeme jen určité kvality. Je super být rychlý běžec nebo plavec. Je super být pohledná herečka. Fantastický být investiční bankéř nebo právník. Ale učitelka ve školce? Rodič na mateřské „dovolené“? Sociální pracovníci? Všichni z dříve jmenovaných často do úmoru pracují, ale společenského uznání se jim moc nedostává, přitom bez nich by nebylo bankéřů, politiků ani hereček.
Nicméně, jako výsledek téhle společenské tendence, se lidé velmi často podřizují a následují společenský tlak namísto volání srdce.
Nejdeme, kam nás to táhne, ale kam nás společenské normy tlačí.
A když následujeme tlak namísto našeho volání, je obtížné vytvořit a zažívat pocit opravdového naplnění a štěstí. Často se vzdáváme sami sebe, svých snů, svého poslání, protože máme pocit, že bez toho nemůžeme být úspěšní a tudíž šťastní.
V tomhle článku se chci podívat na seznam věcí, co můžete dělat, abyste své štěstí znovu začali tvořit sami, bez ohledu na společnost a okolí. Potkávám ve své práci totiž spoustu lidí. Mnoho z nich i velmi úspěšných v byznyse, ale šťastní nijak vyjímečně nejsou.
Je skoro nemožné být šťastní, pokud 8 a více hodin trávíte něčím, co vás nebaví. Pokud jste nešťastní v práci, je na čase začít objevovat svou vášeň a novou práci a kariéru. I kdyby to mělo znamenat ze začátku nižší přijmy, stojí to za to. Největší zabiják na světě je podle mě stres, který se časem podepisuje na našem těle v podobě nejrůznějších nemocí.
Každý z nás je jedinečný. Co těší jednoho, otravuje jiného. Neporovnávejte své štěstí, svůj úspěch s jinými lidmi. Místo toho se porovnávejte sami se sebou, se svým včerejším já. Jsem dnes blíž ke svým snům? Choval jsem se dnes lépe, než včera? Věnoval jsem více času tomu, co mi dává smysl? Tohle jsou daleko důležitější kritéria, než Mám více peněz než on? Vážím méně, než ona?
Ať hledáte dobré nebo špatné na každé situaci nebo člověku, velmi pravděpodobně to najdete. Jedním ze základních zákonů, které podle mě fungují v celém kosmu, je zákon přitažlivosti, zákon rezonance. Přitahujeme to, s čím rezonujeme. Pokud se zaměřuji na špatné, plním se tím, moje mysl je pak negativně imprintovaná, tzn je vytrénovaná na negaci a všude potkávám zkušenosti, které tomu odpovídají. Jako bych měl černé brýle. Všechno vidím černě. Naopak, vděčnost učí naši mysl, podvědomí, hledat dobré, pozitivní aspekty. Růžové brýle v tomhle přirovnání neznamenají popírání reality nebo naivitu, ale spíš odráží naši touhu zažívat pozitivní zkušenosti, nabíjet se dobrem, abychom dobro vyzařovali a dobro přitahovali.
V souvislosti s bodem 3. si můžete vytořit takovou mini pomůcku. Pište si deník událostí a věcí, které vám dělají radost, ať už jsou to jednorázové zážitky, nebo věci, které děláte opakovaně. Když pak zažijete něco nepříjemného, můžete si pročíst pár zážitků a inspirací, co vám dělalo radost, za co být vděční. Bude pro vás pak snazší zase najít své založené růžové brýle nebo můžete jít třeba udělat něco, co vás v minulosti potěšilo.
Hodně autorů mluví o tom, že pro ně nebo jejich klienty bylo naprosto klíčové k překonání těžkostí nebo i osobních tragédií, když přesunuli svůj fokus na pomáhání lidem okolo. Je jedno, jestli půjdete někam dobrovolničit, pošlete někam peníze nebo každý den pomůžete někomu neznámému, třeba pomůžete stařence přes cestu nebo se usmějete na někoho, kdo to v tu chvíli zrovna potřebuje. Stanete se tak silou dobra, nástrojem lásky. Čímž opět posílíte vlastní rezonanci s dobrem, krásou, láskou, harmonií.
Mějte neustále na obzoru něco, na co se můžete těšit. Odměna v budoucnosti je něco, co vás může motivovat a inspirovat, abyste překonávali těžkosti a stres, se kterými se zrovna musíte vypořádat. Plánujte si pravidelně mini odměny ve formě setkání s přáteli, výletů, dovolených, masáží, hezkých obědů,…
Dost často jsme nešťastní prostě proto, že naše tělo nebo duše jsou úplně vyčerpané. Málo spíme, snažíme se udělat to a ještě tamto, pomoct tomu a té, děti, práce, přátelé, povinosti doma,… naše životy jsou opravdu velmi hektické. Naučte se vážit si svého času. Buďte si prioritou a rozhodujte se podle toho, na co máte kapacitu. Zdravé hranice vás učí přesně tomu. Tohle mohu, to ne.
Protože znáte své hranice, své možnosti, své potřeby, vážíte si svého času a svého zdraví, dopřávejte si pravidelně čas jen pro sebe. Ať už budete cvičit, ležet ve vaně s knížkou nebo si pustíte oblíbenou hudbu nebo film, dobíjejte si baterky. Věnujte čas sobě, ať máte energii na své úkoly i pro ostatní lidi.
Dejte si na vytvoření tohoto postoje dostatek času. Slibuji vám, že až si ho vytvoříte, bude pro vás těžké být nespokojení nebo nešťastní.
Nová kniha pro každého muže