Čístíš si pravidelně svoji „RAMku“?

Je neděle…
Někdo vyspává kocovinu, někdo dohání resty z týdne, někdo uklízí, vaří, nakupuje…
Mně přijde fajn si dát oraz a zrekapitulovat týden. Udělat si takový malý ohlídnutí za tím, co se podařilo, co ne, co jsem vůbec zažil a prožil.

Žijeme povětšinou tak hektický, tak našlapaný životy, že dost často situacema tak jakoby prolítáváme a ani je moc neregistrujeme.
Znáš to určitě taky: čteš si knížku nebo noviny a najednou zjistíš, že nevíš, co jsi četl. Nebo řídíš auto a najednou si říkáš, ty jo, jak jsem dojel až jsem?
Těmhle momentům říkám autopilot. Vykonáváš nějakou činnost, mechanicky, možná i dobře, ale ne ducha-přítomně.

U nějakých činností je to v pohodě, vlastně je to možná i dobře – třeba když meješ nádobí nebo šlapeš na kole, i když budhistický mniši a mindfulness guruové by se mnou asi nesouhlasili.
Podle mě jsou v pohodě automatismy u rutinních záležitostí, ale je průšvih, když se z toho stane zvyk a prolítáváme takhle všechno.
Třeba jsi někde s dětma nebo se ženou. Jsi tam, ale nejsi.
Dobře se to dá přirovnat k tomu, když se ti zasekne počítač nebo mu to děsně dlouho trvá. Má plnou RAMku.

A my jí máme taky! A většina z nás jí má pořád plnou. Takže nevnímáme.
Jestli se teď ptáš, proč ti to píšu, je to protože výzkumy potvrzujou, že jedinci, kteří si pravidelně dělají zastavení, reflektujou, co se jim v životě děje, pak:

– jsou přítomnější a víc si užívají toho, co dělají, ať už je to sport, rodina, sex,… (protože během toho ohlédnutí „uvolňují operační paměť“);
– dožívají se déle (protože mají méně stresu v životě);
– jsou efektivnější a výkonnější (protože víc RAMky je víc výkonu);
– dosahují více svých cílů a vydělávají víc (protože víc směřujou svůj život);
– jsou ohleduplnější ke svému okolí, mají více soucitu a emapatie.

Proto jestli chceš žít lepší život, dělej si tyhle zastavení a ohlédnutí. Třeba dneska, v neděli, když máš spoustu času…
Můžeš je dělat sám, jen tak si posedět a projít si v duchu, co jsi zažil a prožil… nebo je k tomu skvělej nástroj deník a psát si to.

A na větší věci je super mít svýho kouče nebo mentora, někoho, kdo tě nasměruje, kdo je od tebe dál a má větší odstup a tím pádem i nadhled.
Jestli chceš víc aktivně psát knihu svýho života… tak ti nenabízím kokain jako dealer v Samotářích, ale konzultaci se mnou.
Stačí mi odpovědět na tenhle článek na [email protected]. Jednorázová konzultace stojí 2000 Kč.