Je to blbý, ale statisticky pomalu zabíjíme naše ženy

Dnešní článek má nadpis trochu jako z Blesku. A navíc je to pravda.

Slyšel jsem mluvit jednu známou vztahovou terapeutku o tom, že cena za život s mužem je pro ženu statisticky vysoká:

Statisticky se svobodné ženy dožívají déle než ženy vdané. A u mužů je to přesně naopak, single muži žijí kratší dobu než ženáči.

Šel jsem si to najít a zdá se, že to tak doopravdy je. Konkrétně je ten rozdíl v očekávané délce života pro ženy asi 10-15 %. Pro muže taky, ale obráceným směrem.

To může znamenat jenom jedno.

Chlapi jsou upíři. 🧛‍♂️🦇

Nebo…

Nebo nejsme upíři, ale spousta z nás se chová k ženám nevhodně, působíme jim stres, trápení… a to se v dlouhodobém horizontu někde podepisuje.

Já vím, já vím, moji „fanoušci“ říkají, že jsem podpantoflák, feministka a tak.

Moje žena by to nejspíš nepotvrdila…

Ale když čtu nebo slyším tyhle informace, tak o tom přemýšlím a dotýká se mě to. Možná i tebe?

Určitě existuje pár vyjímek (pardon, já to výjimka prostě nenapíšu), ale většinou si myslím, že jsou lidi hodný.

A to, že děláme hrozný věci je proto, že si to pořádně neuvědomujeme nebo nemáme návod, jak to dělat jinak.

Kdyby sis teď pustil v telefonu gelerii s fotkama a kouknul na ženu, co tě napadne, co uvidíš?

– iPhone má takovou vychytávku, že ti sám skládá alba s různými tématy. Možná to má i android, nevím, já jsem od začátku smartphonů jablíčkář –

Takže třeba když chci, ukáže mi vzpomínky se Zuzkou (mojí ženou). Mám takhle galerii jenom s ní, s dětma, na výletech a dovolených…

A vždycky když si najdu chvilku a pár těhle fotek si projedu, vidím, jak na mě ta holka do foťáku kouká, tolik let… a pořád se směje nebo usmívá, jak se na mě tváří, i když je unavená nebo se nám dějou těžký věci…

Říkám si, že vztah je to nejcennější, co mám.

Peníze vyděláme, proděláme, vyděláme, utratíme, vyděláme…

Moc, sláva, úspěch… to všechno je zábava, ale pracuju s různě situovanými lidmi a pracoval jsem i s takovými, kteří se pohybují ve stovkách milionů… a nejsou šťastní, protože je trápí partnerství.

Tohle mi běží v hlavě, když koukám na ty fotky.

A vždycky si u toho připomínám, jestli opravdu stojí za to týhle holce, která se na mě takhle kouká, vyčítat, že neuklízí věci na svoje správný místo.

Ono totiž tohle budou nejspíš ty věci na pozadí zkracování života. Koukáme se na polo-prázdnou místo polo-plnou sklenici. Podporujeme, děkujeme, nebo nadáváme a prudíme.

Co napadá tebe, když vytáhneš galerii fotek a koukáš se na svojí ženu?

Cítíš vděčnost, lásku,… nebo vidíš zašlou krásu a řikáš si ach jo, proč se tak změnila, proč už není taková, jako byla dřív? 

Odpověď na tuhle otázku na tebe možná kouká ráno při holení ze zrcadla…

Tohle je silný kafe, já vím.

Ale…

Říká se, že stokrát nic umořilo vola. Jakou má asi váhu 10, 20, 30 let podpory, lásky a vděčnosti nebo výčitek, hádek a dusna?

Přestože máme my chlapi tendenci říkat, že si stěžují nebo prudí hlavně ženský… data jsou data.

Kratší život mají vdané ženy než ty bez chlapa. Vztahy (heterosexuální, u lesbiček ten zkracující efekt vztahu na život pozorovaný není) jsou náročnější pro ženy.

Z toho mojí jednoduchou logikou vyplývá, že nejspíš něco děláme blbě my chlapi.

A ne, tenhle článek nemá být guilttrip. 

Jenom zamyšlení. Připomenutí. Jestli chceš, aby se na tebe do foťáku ta tvoje zase víc smála a byla celkově víc sexy… začni u sebe.

Začni dělat něco jinak. Možná to není o tom dělat doma víc, chodit do práce víc, dělat víc domácích povinností.

Možná to je začít dělat doma míň a chodit domu nabitější, zářivější, zábavnější, vtipnější, svůdnější, pozitivnější… a strhávat ženu do tohohle nastavení.

Třeba. Zkus to.