Když si se mnou nepovídáš, jsi cizí a s cizíma já nespim!

Pár dní zpátky jsme jeli se Zuzkou na návštěvu ke známým, co mají taky mimiňáka. Sedíme v autě a povídáme si, když v tom Zuzka z ničeho nic prohodí tu perlu z nadpisu.

Trocha kontextu:

„To je tak skvělý, když takhle někam jedeme a takhle si povídáme, viď?“

„Hm, jo.“

„Je to skvělý i pro tebe!“

„Jasně, lásko, já si s tebou moc rád povídám.“

„Když si se mnou nepovídáš, jsi cizí a s cizíma já nespim!“

Naučil jsem se tenhle trik od Johna Gottmana, asi top psychologa v oblasti vztahů. Dneska už je to pán v letech, dobře kolem 80, ale alespoň na videích, kde je vidám spolu mluvit to vypadá, že pořád má hezkej vztah se svojí 3. manželkou. 

Holt některejm z nás to chvilku trvá, než nám dojde, co a jak a protože do týhle kategorie taky patřim, Johna posloucham.

Ten trik spočívá v tom, že když mi žena řiká něco očividně důležitýho, poslouchám ji. Je to dost revoluční přístup, ale vyzkoušej ho, tahle nová vztahová technologie už zachránila miliony párů před krachem.

Nehledě na to, že to má i ten Zuzkou pojmenovanej benefit do ložnice, nejsi cizí, když budeš poslouchat svojí ženu, dost se toho dozvíš o sobě.

Nevím jak to máš sám se sebou ty, ale já jsem si poměrně dost sympatickej a celkem často si myslím, že žít se mnou je za odměnu, všechno dělám správně a jenom to, že je někdo se mnou v místnosti by mu/jí mělo stačit k tomu, aby se tetelil/a blahem.

(Maličko přeháním, ale jenom maličko.)

Naše ega – nebo aspoň to moje – je prevít a když ho chvilku nehlídám, vystřelí mi hlavu až do oblak.

Někdy to funguje úplně obráceně. Člověk si připadá jako poslední z posledních a na sebe a na všechno kolem kouká brýlema ušpiněnýma vztekem, sebenesnášenlivostí a odmítání.

V tomhle je skvělý mít „reality check“ – někoho, kdo tě postaví zpátky na zem.

Můžeš to pro sebe být ty sám (to je nejtěžší), může to pro tebe být tvoje žena, protože tě zná líp, než si myslíš… ale může to pro tebe být i někdo z vnějšku.

Třeba… tak například… já!

Uvědomil jsem si, jak ohromně osvobozující pro mě bylo a je si povídat v kruhu s chlapama, některýma staršíma, některýma mladšíma, některýma silnějšíma, úspěšnějšíma…

… a slyšet, že většina z nich řeší stejný věci jako já. Stejný pochybnosti o sobě, stejný strachy, stejný sny…

Proto je dobrý si povídat – nejen proto, aby s tebou žena spala, ale abys byl zakotvenej v realitě, aby ti nebyli cizí ani ostatní lidi. Aby sis nepřipadal prokletej, když ti něco nejde nebo něco neumíš.

Proto se těším, až spustím (nejspíš od května) kruhový setkávání 2x do měsíce. Ohromně mi to pomáhalo osobně dřív a chci, aby tady byl tenhle nástroj dostupnej i pro tebe.

Zatím si můžeme popovídat jenom spolu tady>