Uvařená žába: Jak špatný to musí být, než to začneš řešit?

Mnoho sluncí zapadlo od doby, kdy jsem slyšel tuhle anekdotu:

(omlouvám se všem ochráncům přírody, během psaní téhle historky nebylo zraněno žádné zvíře)

„Když hodíš žábu do hrnce s horkou vodou, hned vyskočí. Ale když ji dáš do vlažné vody a pomalu pod ní přitápíš, žába se uvaří.“

Ta anekdota není z francouzské kuchařky na žabí polévku.

Je o tom, že máme tendenci si nevšímat malých zhoršeníček, malých problémků a problémečků… dokud nedorostou do velkých problémů.

Kapající kohoutek, brblavá manželka, občas bolest zad, občasnej měkkýš nebo nechtěná rychlovka… je to pod rozlišovací schopnost většiny chlapů, není co řešit.

Když se zvýší frekvence kapání, manželka už křičí a nebo naopak mlčí a nebo s povzdechem odpovídá „Ale nic.“ a nebo je E.D. / P.E. stále častější, možná si toho už část chlapů všimne.

Nepřehlédnutélný signály jsou vytopená kuchyně, rozvodový papíry na stole nebo soused v tvojí posteli, případně „Promiň, miláčku, tak zase nic.“

V angličtině říkají „Don’t fix what ain’t broken.“ my máme trochu méně doslovné

„Nehas, co tě nepálí.“

Vůbec nechápu, kde se to vzalo.

Pár týdnů nazad jsem psal do databáze, aby chalpi nebyli hasiči, ale dneska tu – naprosto  v souladu s tím předchozím e-mailem – chci doporučit, aby se hasili i malinký ohníčky.

Četl jsem, že 50 % pacientů (s dramatickou převahou mužů) nejdou k doktorovi, i když už je jasné, že mají relativně vážný problém.

Přitom jestli existuje jedna společná charakteristika mužských vlastností, je to dopředivost. Expanze, proaktivita, solarita, dravost, bojovnost, dominance, touha vyhrávat, bojovnost, odvaha…

Pro mě se k těm vlastnostem pojí i pocit dopředu.

Souhlasíš s tím, že být pro-aktivní je mužská vlastnost?

Tak proč neřešíme věci, který víme, že jsou potřeba? Budu rád, když mi na tuhle otázku odpovíš a napíšeš mi mail. Nejsem si jistý, že mám odpověď.

Moje odpovědi jsou:

a) jsme totálně vyčerpaný a zahlcený natolik, že představa řešení něčeho dalšího je paralyzující,

b) máme oslabený mužský princip v nás,

c) bojíme se selhání – kdo nic nedělá, nic nezkazí.

Tyhle 3 odpovědi se nevylučují.

Pokud mě táta naučil, že moje mužská role je přinést peníze a všechno ostatní je na mámě / ženě (b), neznamená to, že zároveň nemůžu být vyčerpaný (a) a paralyzovaný strachem z chyb, jak mě to naučila škola (c).

Tohle je jen příklad, oslabený mužský princip můžu mít i třeba z častý ejakulace u porna, vypotřebovaným testosteronem, nevhodným životním stylem, …

Jestli mě už nějakou dobu sleduješ, tak možná víš, že věřím na dovednosti. Věřím, že všechno můžeme trénovat, učit se, zlepšovat.

A tak jsem přesvědčenej, že se můžeme trénovat v řešení věcí už v zárodku. 

Můžeme trénovat být iniciativní a dopředivý.

A tak já dneska iniciativně nabizím možnost konzultace. Jestli se chceš potkat nad nějakými vztahovými / sexuálními / mužskými tématy, jsem ti k dispozici tady>

P.S. Zkus dneska udělat aspoň jednu věc, co odkládáš! 💪