7 nejhorších chyb, co můžeš udělat ve vztazích

Jsi člověk a tak děláš chyby. To je normální. S chybami ve vztahu se to ale má tak, že většinou neovlivňují jen nás, ale zraňují i ženu, kterou sis vybral, ženu, kterou miluješ. Ať už jste dlouho manželé nebo teprve randíte, tady je 7 největších chyb, co můžeš udělat:

1) Konflikty řešíš stylem „Všechno nebo nic“

To znamená, že v nějakých chvílích přecházíš věci, které se tě dotknou nebo ti vadí. Ale nechceš to řešit, tak to přejdeš, spolkneš. To je „nic“ přístup z nadpisu. V tu chvíli to vypadá jako vyzrálý přístup – předejdeš hádce nebo nepříjemnosti! Bohužel, tenhle postup je skrytý recept na průšvih – obzvlášť, pokud ho používáš často. Začnou se v tobě totiž ty napolykané emoce hromadit, až jsi jako papiňák – a pak to prostě bouchne. Ze spousty „nic“ se tak stane pořádné něco, „všechno“. Samozřejmě přesný opak, neustále „prudění“ – Tohle je špatně, tohle není hotové, Ježiši, dej to sem, já to radši udělám! atp. taky není zrovna ideální.

Ve zdravém vztahu se komunikace o nějakých třecích plochách nerozhoří v boj nebo válku. Zdravý přístup má 3P – poslouchání, porozumění, potvrzení. Posloucháme, co má druhý na srdci. Snažíme se porozumět, vcítit, proč je to důležité / otravné / zraňující. Potvrdíme jejich emoce – tohle je nejčastěji opomíjený bod, začneme říkat věty typu: Ale to nic není! nebo Ale já to tak nemyslel. Nebo Zbytečně to dramatizuješ... namísto prostého Vidím, že je to pro tebe důležité. Vypadá to, že se tě to skutečně dotklo. Mrzí mě to. Věty tohoto typu fungují jako balzám na duši.

Výzkumy ukazují, že nejšťastnější páry se naučily tolerovat a přehlížet nedostatky partnera/ky a soustředí se na to, co na svém protějšku mají rádi. To neznamená „nic“ přístup, ale znamená to komunikovat ty věci způsobem, které nikoho neponižují nebo neodsuzují.

Miláčku, žije se mi tady lépe, když máme zavřený záchod / vyklizený dřez / vynesený koš /…mohl(a) bys mi s tím pomoct? Se spíš potká s úspěchem než Kolikrát ti musím říkat, abys… Je to malý rozdíl, ale jedna formulace je žádost, druhá je útok a informace, že partner(ka) je v podstatě neschopný idiot.

2) Přestaneš projevovat svou náklonnost.

Na začátku vztahu jsi nemohl svou ženu nelíbat, neobjímat, nesvádět, nenosit ji drobné pozornosti, neustále jsi ji ujišťoval, jak je krásná, sexy, jak ji miluješ. Ženy své muže na začátku obletují, chválí, pyšní se jimi před kamarádkami…

Časem tahle fáze opadne. Věda se nás snaží přesvědčit, že je to tím, že vyprchá hormonální koktejl zamilovanosti, ale já jsem přesvědčený, že je to tím, že si nejsme vědomí toho, jak se o vztah starat. Jak o něj pečovat. Nikde se to neučíme, všichni víme, co máme dělat,… a pak se přes 50% manželství rozvádí a 70% lidí ve vztazích není šťastných..

Proto pěstuj zvyk péče o partnera/ku. Dělejte pro sebe hezké věci, vědomě se snažte být k sobě vřelí a milí. Nikomu z nás to není automaticky vlastní neustále, ale všichni se to můžeme naučit. Čím dříve začneš, tím lépe pro tebe i váš vztah.

3) Přestaneš se o sebe starat.

Když je člověk single nebo když začínáme randit, chodíme běhat, do posilovny, ženy se zkrášlují, jíme zdravě, abychom byli co nejvíce fit,… prostě snažíme se být svou top verzí, protože cítíme, že tak budeme nejpřitažlivější pro naše okolí. Dostatek spánku, pohyb, strava určitě měly prioritu ve tvém životě. Ale čím déle jsme ve vztahu, tím méně se zpravidla udržujeme ve formě – zpohodlníme, zlenivíme.

Řešením je, abychom neustále oživovali energii začátku v našem vztahu. Abychom se na náš protějšek učili stále znovu a znovu dívat přes „růžové brýle“, abychom je obdivovali – to nám pomůže správně komunikovat, jak jsem psal výše, ale i nás to bude motivovat, abychom se udržovali fit.

4) Neinvestuješ do vztahu.

Líbánky jsou za vámi a co teď? Rozhodně by to nemělo znamenat, že práce na vztahu končí „ulovením“ partnera. Naopak. Je velmi snadné mít super vztah, když jsou lidé čerstvě zamilovaní, když skvěle funguje sex a přitažlivost. V téhle fázi to jde každému. Ale hodně lidí si myslí, že když „to přestane jít samo“, znamená to něco špatného. Většinou pak jdou hledat novou partnerku / nového partnera, kde si stejné kolečko zopakují. Ten další partner bude totiž určitě ten pravý, ta další partnerka už bude ta pravá!

Skutečně hluboký vztah se buduje překonáváním nesnází, nacházením lásky i v těžkých chvílích nebo deno-denní rutině. Práce, péče o děti, závazky a povinnosti,… V kvalitním vztahu se o sebe partneři zajímají, přestože mají i jiné povinnosti a starosti.

Nemusí to přitom znamenat nic velkého, často jsou to malá gesta, která rozhodují. Jestli vypneš telefon při večeři, jestli si najdeš každý den těch pár minut, aby ses s partnerkou pobavil, jaký jste měli den, jestli jste k sobě empatičtí a vnímáte, jak se ten druhý cítí, co by potřeboval.. Je vlastně smutné, že tyhle věci musím psát, ale vídám až moc často, jak jsou lidé natolik zaneprázdnění, že ani tohle nedělají. A tím pak přichází o to, co je přivedlo k sobě a vztahy chřadnou a uvadají.

5) Přestanete „randit“.

Spoustu párů, které chodí do poraden nebo se rozchází, prostě přestali dělat věci spolu, přestali si užívat společných chvil a radostí. Gary Chapman ve svých knihách píše, že společné zážitky a dělání věcí je jako vklad na naše vztahové konto. Když pak přijdou těžké chvíle, máme z čeho vybírat. Pokud to konto ale průběžně nedoplňujeme, nevyhnutelně se blížíme k bankrotu – rozpadu vztahu.

Jednou týdně si dopřát rande nebo společný zážitek je minimum. A zase, není to o tom, abyste si spolu někde hodinu – dvě odseděli u jídla a alou domů. Ani peníze nemusí být překážka – můžete si udělat romantickou procházku, piknik nebo udělej partnerce masáž, uvař jí oblíbené jídlo. Snažte se ale aspoň občas vymýšlet nové věci. Většina žen ocení změnu a tvou iniciativu.

6) Nestojíte při sobě.

Nemusíte spolu s partnerem/kou vždycky souhlasit, ale je důležité, abyste nepříjemné situace, nebo konfrontace s vnějším světem / lidmi zvládali společně jako tým. Partnerství je hlavně o důvěře, bezpečí – to jsou klíčové předpoklady pro intimitu jakéhokoliv typu – ať emoční či fyzickou.

Pokud se v krizových situacích nestavíme po bok našeho partnera/ky, velmi silně narušujeme ve vztahu důvěru. Je velmi důležité, abychom se učili své protějšky podporovat, obzvláště v náročných / vypjatých situacích. Zvládnutá krize, kdy jako muž ženu podpoříš, je velký vklad do vztahového konta, řekl bych, že jeden z největších, co se dá udělat.

Typickým příkladem takových situací jsou třeba konfrontace s rodinnými příslušníky. Každá rodina má nějaké téma, nějaký moment, který působí jako spolehlivá roznětka. Přál bych nám všem, abychom nikdy nemuseli volit mezi širší rodinou a partnery – ale měj na paměti, že pocit zrady a křivdy se vytvoří velmi snadno a může velmi silně narušit pocit sounáležitosti.

7) Nevěra.

Tenhle článek by nebyl kompletní bez nevěry, ačkoliv nevěra je podle mě symptomem nějakého partnerského problému, ne příčinou. Je to obrovské zjednodušení, které nemusí vždy sedět, ale přesto: muži jsou častěji nevěrní z fyzických, sexuálních důvodů, zatímco ženy hledají více emoční naplnění, v důsledku bývá nevěra projevem toho, že nám ve vztahu něco chybí. To samozřejmě neplatí ve všech případech, někdy používáme nevěru jako formu útěku od problémů, od běžného života, takže ta příčina není nutně v partnerství, ale ukazuje na téma, které si musí jeden z partnerů vyřešit.

Vztahoví terapeuté se shodují, že i když oba partneři chtějí ve vztahu pokračovat, je to tak 50-50, že to zvládnou. Nevěra porušuje důvěru partnerů, je velmi zraňující a někteří lidé se z té bolesti a ztráty důvěry nejsou schopni vzpamatovat, byť by si to přáli sebevíc.

I když se může na první pohled zdát snazší si naplnit své potřeby mimo vztah, dlouhodobě za takové „řešení“ zaplatíš vyšší cenu. Nevěřím na doporučení sexuologa Miroslova Plzáka „Zatloukat, zatloukat, zatloukat.“ protože prostě nefunguje. I když nevěru nepřiznáš a ten druhý se to nemá jak dozvědět, jsem přesvědčený, že na nějaké úrovni to stejně ví a důvěra ve vztahu je narušená, byť jen tím, že existuje najednou něco, co nemůžeš s partnerkou/em sdílet, co musíš skrývat.

Mám pro sebe pravidlo, které ti doporučuji také: Nedělej, co nemůžeš partnerce/ovi říct. Je jednoduché a šetří mi spoustu starostí a bolestí.

Tyhle chyby jsou ty, se kterými se nejčastěji potkávám v praxi – všem z nich se dá vyhnout, všechny se dají zvládnout a odstranit. Možná jste do nich ale zacyklení a nedaří se vám z nich vykročit – není ostuda oslovit odborníka, který vám může pomoci odvrátit krizi, ještě než nastane. Pokud je ti/vám sympatické, jak přemýšlím a píšu, můžete se ozvat přímo mně.

Pokud si chceš víc počíst, podívej se na mini ebook zdarma na tohle téma.