Vyjímečný vztah

Jak vypadá tvůj vysněný vztah? Jaké jsou tvé potřeby ve vztahu? Jaké hodnoty vyznává ideální vztah?

Když se začneš zabývat tím, Jak vlastně by měl tvůj ideální vztah vypadat, nezaměňuj tu otázku za to, jak by měl vypadat a jak by se měl chovat tvůj protějšek. Zkus se nejprve zaměřit na ten vztah sám, na to, jak vypadá interakce mezi tebou a partnerem/kou. Co je zvláštního, vyjímečného na vašem vztahu? Co vás s partnerem poutá k sobě? Ať už máš vztah, který je skvělý, ne tak skvělý, nebo jsi zrovna single, zavři si na chvilku oči a představ si, že jsi ve vztahu, který tě dokonale uspokojuje po všech stránkách. Jak se v takové představě cítíš? A hlavně: Proč se tak cítíš?

Ptej se sebe sama, v čem je ten vztah tak silný, tak naplňující, tak vyjímečný? Můžeš to zkusit dát do slov? Tímhle jednoduchým cvičením si zvědomuješ, co vlastně ve vztahu potřebuješ, co očekáváš.

Co je tedy vyjímečný vztah? Existuje spousta teorií, kurzů, knih a každá mluví o zaručeném způsobu, jak najít partnerské štěstí. Jedna věc, co mají ale všechny společné, je tvrzení, že dlouhodobě šťastné, trvalé vztahy jsou výsledek závazku. Závazku partnerovi/ce a závazku prácovat na rozvoji zásadních vztahových dovedností. Naopak žádná smysluplná kniha nebo teorie netvrdí, že buď máš štěstí a potkáš správného člověka k sobě, nebo ne. Prostě řečeno, dobrý vztah je práce. Jestli to je dobrá nebo špatná zpráva záleží jen na tobě. Může to být otrava, zjistit, že samo to nejde, ale zároveň super zjištění, protože to znamená, že skvělý vztah si můžeš vybudovat i ty.

Je k tomu potřeba „jen“ denně praktikovat pro-vztahové dovednosti, rozvíjet zvyky a vzorce chování, které vztah utužují. To předpokládá vědomé opakování správného chování a komunikace. Jakmile si tyhle zvyky osvojíte, krásný, pevný a harmonický vztah bude jejich nevyhnutelným produktem.

To neznamená, že byste se někdy nepohádali, nebo neměli slabší období. To v žádném případě. Ale znamená to, že i v takových situacích budete umět komunikovat, nebudete padat do pastí oprávněného rozhorčení, dokazování si, kdo měl pravdu, trucování, manipulací různého druhu atp.

NEHLEDEJ „PRAVÉHO“ ČLOVĚKA, HLEDEJ JAK RŮST

Klíčem k rozvíjení vztahu je pochopení, po čem touží tvůj protějšek, k čemuž je zase klíčem efektivní komunikace. Nepotřebuješ umět číst myšlenky – je poměrně pravděpodobné, že ti to partner/ka říká. Komunikace ve vztahu ale není jen o vyjadřování potřeb, ale je hodně o naslouchání. Pokud se naučíme, jak obracet pozornost od toho, co chci, k tomu, co mohu dávat a sdílet, jsme na správné cestě.

Jakmile víte, co jsou vaše potřeby, tedy vás obou, partnera a partnerky, můžete aktivně pracovat na tom, abyste si své potřeby naplnili a naplňovali. A i když jsou to zdánlivě velmi zřejmé věci, mnohdy přináší tohle zkoumání nové vhledy – potřebuje tvůj partner něco, co nemůžeš, nechceš dát? Můžeš se stát člověkem, který je schopný naplňovat potřeby, který má ten druhý? Pokud ano, výborně. Pokud ne, může tvůj partner/ka žít bez toho, aby byly ty potřeby naplněné? Uvědom si, že se možná bavíme o zbytku vašich životů. Opravdu chcete žít ve vztahu, který není tak hrozný? Nebo jinde by to bylo ještě horší? Tyhle postoje většinou odráží naivitu představy, že vztah je buď skvělý sám od sebe, nebo ne. Pomíjí nutnost na vztahu pracovat.

Když se naučíme naplňovat si svoje potřeby navzájem, můžeme se opravdu do vztahu uvolnit a otevřít se tak štěstí, intimitě, lásce, vášni a důvěře v nepoznané míře.

Každý vztah čelí výzvám, těžkostem nebo nepříjemnostem různého druhu. Jeden moderní guru, Ch. Trungpa, říkával: Bolest je nevyhnutelná, utrpení je volitelné. Těžká období jsou možnosti, jak se lépe poznat a růst. Pravděpodobně znáš od sebe nebo ze svého okolí případy, kdy člověk moc zpohodlní. Pokud se tohle stane ve vztahu, jinými slovy dochází ke stagnaci. Budu znít dramaticky, ale život je vývoj, pohyb. V momentě, kdy ustane pohyb, nastává smrt. To platí pro všechno. Buňky, jednotlivce, společnosti. V momentě, kdy se přestane systém rozvíjet, degraduje, upadá, zaniká. Proto je občasné nepohodlí dobré, dodává nám impulzy k vývoji.

Nic z výše uvedeného neznamená, že byste měli ignorovat vaše odlišnosti, nebo se vzdávat sebe sama, abyste uspokojili protějšek. Naopak, jsou to vaše odlišnosti, vaše jinakost, co vás k sobě přitáhla, co mezi vámi tvoří polaritu. Tohle je něco, co byste měli mít neustále na paměti – oceňujte se i pro své rozdílnosti, pro své odlišné pohledy na svět a přístupy k situacím. I tím totiž umožňujete vznik proudění, pohybu. Váš společný život pak bude pestrý a barevný.

NAUČ SE USPOKOJOVAT POTŘEBY PARTNERA/KY

Síla a zdraví vašeho vztahu záleží na tom, jak spolu komunikujete. Pokud máš nízká očekávání a nesnažíš se v páru růst, rozvíjet, výsledkem bude povadlý, upadající vztah. Jiná možnost není. Buď něco roste, nebo upadá. Žádná konstantnost v našem světě neexistuje. I proto je tolik lidí nevěrných. Potřebujeme změnu, jakoukoliv. A buď nám ji poskytuje vztah… a nebo ne.

Ptej se tedy: co opravdu potřebuji od vztahu? Od ideálního partnera? Emocionálně, fyzicky, psychicky? Cokoliv to je, tak stejnou laťku měj i pro sebe. Nezapomeň, že máš odpovědnost za 50 % vztahu. Co tedy očekáváš od svého protějšku by mělo být také to, co do vztahu dáváš.

Jak tedy vypadá vyjímečný vztah? Vypadá tak, jako by si ti dva lidé vzali za své potřeby toho druhého. Čím více to budeš dělat, tím uspokojivější bude váš vztah. Po čem tedy z hloubky duše touží partner/ka? Po bezpečí? Pohodlí? Důležitosti? Jak se naplní ta potřeba? Slovy, dotekem, nebo jinak?

Tady pozor. V žádném případě nemluvím o vzdávání se sebe, nebo o nějakém potlačování se. O podpantofláctví nebo šedých submisivních myškách. Můžu uspokojovat něčí potřeby z místa strachu, stejně tak ale i z místa síly. Pokud dělám něco, co nechci, protože se bojím, co by se stalo, když to neudělám, jsem podpantoflák a to není dobře pro nikoho. Ale pokud se rozhodnu, že mám tolik kapacity, tolik síly, tolik lásky, abych udělal něco pro milovanou bytost?

Proto rozvíjete hluboké porozumnění, empatii. Nesnaž se jenom pochopit racionálně, co partner/ka potřebuje, po čem touží, ale zkus se postavit do jejich role. Jsi s láskou svého života? Jsi v naplňujícím vztahu? Tak jaká věc je tak velká, tak těžká, že ji nemůžeš dát?

SÍLA KŘEHKOSTI

Snaž se být ve vztahu plně, s otevřeným srdcem, každý den. Už určitě víš, že intimita není jen o fyzickém spojení těl, ale uvědom si, že zrovna tak není jen o těch VELKÝCH zážitcích, VELKÝCH emocích nebo gestech. Intimita je také, nebo hlavně, o těch malých věcech, které tak často bereme za samozřejmé. Pohlazení po tváři, úsměv, že se máš s kým dívat po 10. na svůj oblíbený seriál, že se směje vtipu, který slyšela už 100x. Že ti bez požádání udělá tvé oblíbené jídlo. Když se naučíš oceňovat tyhle „maličkosti“, když se naučíš vděčnosti, budeš automaticky chránit váš vztah a jednat nejen tak, jak je to dobré pro tebe, ale pro vás oba.

Tenhle bod je o velké vnitřní zralosti. Osobně mi trvalo skoro 36 let, než jsem ho začal objevovat, takže vím, že to není snadné. Aspoň pro některé z nás. Ale rozhodně to stojí za to.

Pokud se ti nedaří s partnerem/kou propojit, zkoušej to jinak, jinudy. Mnohdy jsme zranění, v právu, abychom se zlobili a tak čekáme, až přijde ten druhý. A i když je to pochopitelné chování, není pro-vztahové. Tohle je jedna z nejtěžších disciplín vztahu – otáčet se dovnitř, k partnerovi, i když nás štve nebo zraňuje. Praktikujte otevřenou komunikaci a upřímně si sdělujte, co vás zraňuje, čím jste si ublížili. Naučte se komunikovat své emoce, prožitky a důvody vašeho jednání ve chvíli, kdy je prožíváte. Vyhnete se tím stavění barikád, zbytečným domněnkám a hádkám.

Je opravdu důležité, abyste byli upřímní a odvážní, zejména když čelíte bolesti nebo něčemu nečekanému. I ty nejskvělejší vztahy mají své propady. Nevyhýbejte se konfliktům, stavte se k nim čelem.

Pravdivost, upřímnost a odvaha začíná u tebe. Znáš svou pravdu? Víš, kdo jsi, co chceš? Nikdo ti nemůže věřit, pokud nemáš dostatečnou sebe-důvěru. Nikdo TĚ nemůže skutečně milovat, když neprojevuješ opravdově, kým jsi. Objevuj a miluj všechny své části. Jakmile se naučíš přijímat a projevovat se úplně, může to dělat i tvůj protějšek. Můžete se navzájem inspirovat k sebe-objevování a sebe-lásce a dát si tak navzájem ten největší dar: sebe samotné.